• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Měření  rychlosti automobilů stacionárními radary

    Měření rychlosti automobilů stacionárními radary

  • Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

    Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

  • Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

    Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Nominujte osobnosti na ceny města do 30. června 2017

    Nominujte osobnosti na ceny města do 30. června 2017

  • V sobotu třetí dubnový svozový termín odpadů a zeleně

    V sobotu třetí dubnový svozový termín odpadů a zeleně

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Šternberk na sklonku socialistické éry 1979 – 1988

K 1. červenci 1979 se Šternberk rozrostl o další integrované obce - k městu byly připojeny Mladějovice s místními částmi Komárovem a Řídčí, Dalov s Horním Žlebem a Horní Loděnice s Novými Dvorci. Na území rozšířené městské aglomerace tak k 31. 12. 1979 žilo 16 592 obyvatel (v samotném městě včetně Lužic 13 464 obyvatel). Na konci roku 1982 překročil počet obyvatel Šternberka poprvé hranici 17 000 (ve vlastním městě a Lužicích tehdy žilo 14 336 obyvatel) a tento stav se bez výraznějšího nárůstu udržel až do konce 80. let.

historie40_v

V hospodářském životě města sehrávaly nadále klíčovou roli zdejší průmyslové závody. Největší místní továrna Chronotechna, v níž pracovalo kolem 2000 zaměstnanců, ztratila postavení samostatného národního podniku a od 1. dubna 1980 byla začleněna do koncernu Tesla Rožnov pod Radhoštěm jako jeho koncernový podnik. V důsledku této organizační změny byla přeřazena z resortu všeobecného strojírenství do kompetence tehdejšího federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu. Rovněž její odborné učiliště (od r. 1979 střední odborné učiliště strojírenské) se od 1. 9. 1980 změnilo na střední odborné učiliště elektrotechnické.

Podnik se vedle tradiční výroby mechanických budíků a registračních pokladen v 80. letech stále více orientoval na výrobu elektroniky (elektronické budíky Quartz, elektrické spínací hodiny, konstrukční prvky pro elektroniku, součásti pro tzv. krokovací kamery aj.). Továrna užívající stále větší měrou pokročilé západní výrobní technologie (v r. 1980 byla např. uvedena do provozu poloautomatická výrobní linka švýcarské firmy Montech) patřila nadále k nejvýznamnějším vývozcům do kapitalistických zemí (a tím i zdrojům cenných deviz) na střední Moravě, k jejím největším odběratelům patřilo Nizozemí a Spolková republika Německo, v zámoří zejména Kanada a Brazílie. Značný hospodářský význam si udržoval rovněž šternberský vojenský opravárenský podnik, zdejší závody n. p. Moravia, Severomoravských dřevařských závodů, UP závodů a další výrobní provozovny.

historie41_v

Město se nadále potýkalo s nedostatkem bytů, a tak byla v r. 1979 zahájena výstavba dalšího rozsáhlého sídliště na Uničovské ulici, ukončená předáním 422 bytových jednotek v letech 1981-1982. Pokračovala rovněž stavba nových obytných domů Na Vyhlídce. Od r. 1985 se stavělo dalších 40 bytů na Světlově a o dva roky později byla zahájena výstavba nového sídliště s 257 bytovými jednotkami na Jívavské ulici. Nová sídliště postupně získávala i základní občanskou vybavenost - v r. 1985 byla otevřena prodejna potravin a restaurace v Uničovské ulici, o rok později byla otevřena nová kavárna U Věžky a v r. 1988 byla uvedena do provozu prodejna potravin Na Vyhlídce. Zásobování obyvatel města usnadnila také nová tržnice, zřízená v r. 1983 v prostoru před bývalou Horní bránou. V Závodní ulici byly v 80. letech vystavěny stovky garáží pro rostoucí počet osobních automobilů obyvatel města.

historie42_v

V menší míře byly rovněž opravovány a adaptovány starší obytné domy. V polovině 80. let prošly celkovou rekonstrukcí např. domy na tř. ČSA č. 1, v Pekařské ul. č. 3 nebo na Horním nám. č. 1, v letech 1986-1987 byly opraveny domy s pečovatelskou službou na Uničovské ul. č. 51 a 53. Rozrůstala se také soukromá výstavba rodinných domků, která ale narážela na značné problémy s budováním potřebných inženýrských sítí.

V souvislosti s rozsáhlou bytovou výstavbou muselo město věnovat pozornost i rozšiřování a modernizaci své infrastruktury. V 80. letech pokračovala, byť s mnoha obtížemi, postupná plynofikace města a stavba nových úseků kanalizace, průběžně modernizována byla rovněž elektrická síť.

Vážným problémem zůstávalo zásobování vodou, zejména v letních měsících. Vleklá výstavba nového vodovodu ze zatopených dolů u Krakořic pokračovala v 80. letech stavbou nového vodojemu a úpravny vody v Krakořicích. V r. 1982 byla vybudována čistírna odpadních vod v Dolním Žlebu a o dva roky později i čistička odpadních vod na městském koupališti. Vodovodní síť ve městě byla ovšem již koncem 80. let za hranicí své životnosti. Dosavadní zdroje pitné vody u Krakořic a Moravské Huzové nestačily rostoucím potřebám obyvatel města, jehož vedení uvažovalo o napojení šternberského vodovodu na prameniště v okolí Štěpánova a Černovíra.

historie43_v

80. léta byla ve Šternberku rovněž ve znamení řady novostaveb a adaptací školních budov. V roce 1980 byla po rekonstrukci otevřena mateřská škola na Opavské ulici a novostavba mateřské školy Velox v Olomoucké ulici, jejíž atypická, v tehdejším celostátním rámci ojedinělá stavba, zahájená již v r. 1976, byla zbudována nákladem více než 7 milionů Kčs z prostředků 13 šternberských podniků. V roce 1984 byla otevřena nová mateřská škola a jesle v Komenského ulici a o rok později dokončena novostavba mateřské školy v Jívavské ulici.

V září 1980 byla uvedena do provozu přístavba základní devítileté školy ve Svatoplukově ulici a v r. 1988 byla ukončena 1. etapa generální opravy její původní budovy. V letech 1980-1984 byla vybudována moderní přístavba základní devítileté školy na ul. Dr. Hrubého, která spojila obě starší budovy (původní české obecné a měšťanské školy). O rok později byla zahájena generální oprava původních budov uvedené školy. Základní devítiletá škola na nám. Svobody získala v polovině 80. let novou tělocvičnu.

historie44_v

Zlepšilo se rovněž zázemí pro sportovní činnost a rekreaci obyvatel i návštěvníků města. Tělovýchovná jednota Šternberk si v letech 1979-1980 vystavěla tribunu nad umělou ledovou plochou a položila tak základ zimnímu stadionu, jehož zastřešená víceúčelová hala byla kolaudována v říjnu 1986. V roce 1988 byla zahájena rekonstrukce tribuny zimního stadionu a nadstavba tamní ubytovny. V roce 1984 se šternberští fotbalisté konečně dočkali travnatého hřiště, v jehož sousedství byla zřízena vedlejší tréninková plocha. Poblíž sokolovny byly v roce 1988 vybudovány nové tenisové kurty.

historie45_v

V Dolním Žlebě byl v letech 1979-1981 dobudován areál nového hotelu Ecce homo, k němuž byl v r. 1982 přistavěn montovaný bazén. V r. 1987 bylo zahájeno další rozšíření tohoto rekreačního zařízení. Od r. 1979 byl rovněž výrazně modernizován tamní autokemp, který byl vybaven novými chatkami, osvětlením a vodovodem. Zamýšlený lesopark V Dolním Žlebě ovšem nebyl z důvodu nedostatku materiálu a stavebních kapacit vybudován v plánovaném rozsahu, v r. 1979 byl zřízen pouze jako procházkový chodník do rekreační oblasti Dolního Žlebu mimo frekventovanou komunikaci.

historie46_v

V 80. letech pokračovala 2. etapa rekonstrukce Odborového (dříve Dělnického) domu, v jejímž rámci byla vybudována moderní přístavba s velkým sálem a dvěma malými sály s celkovou kapacitou 600 míst. Nové reprezentativní prostory tehdejšího spojeného závodního klubu byly slavnostně otevřeny dne 8. května 1985. Od poloviny 80. let byla prováděna rovněž adaptace zchátralého Národního domu a nádražní budovy. V r. 1985 byl stylově opraven klasicistní dům na Horním nám. č. 9 a v následujícím roce byl vypracován projekt rekonstrukce budovy bývalého muzea v Bezručově ul. č. 1. V roce 1988 byla zahájena celková oprava pseudogotické budovy někdejší městské spořitelny v Radniční ulici a rekonstrukce klasicistního pavilónu na Kiosku. Úpravy se dotkly také městského hřbitova, v jehož areálu byla v letech 1979-1982 vystavěna moderní smuteční síň.

historie47_v

Pokračovala renovace farního kostela, který získal v roce 1979 novou fasádu. Náročné práce spojené mj. s restaurováním poškozené štukové výzdoby a jejího pozlacení si vyžádaly náklad přesahující 500 000 Kčs. Koncem roku 1979 byla v dosavadní sakristii, do níž bylo zavedeno vytápění, zřízena zimní kaple. V následujícím roce restauroval ak. malíř Karel Benedík nástropní fresku ve Šternberské kapli kostela. V letech 1982-1983 byla obnovena fasáda farní budovy a její zahradní zdi, obnoveno bylo rovněž kamenné zdivo pod kostelem. Akademičtí malíři manželé Hamzíkovi restaurovali v r. 1983 obraz barokního malíře A. Lublinského „Zvěstování Páně" na hlavním oltáři chrámu. V letech 1984-1985 byly pod vedením ak. malíře K. Benedíka restaurovány vzácné Sebastiniho fresky v presbytáři kostela, poškozené ničivým požárem v r. 1927.

Současně byla renovována štuková výzdoba kněžiště. Další opravy v chrámové lodi byly pozastaveny z důvodů nedostatku finančních prostředků a stavebních kapacit. V r. 1988 byl upraven liturgický prostor presbytáře podle návrhu arch. Tomáše Černouška. Akademický sochař Otmar Oliva zhotovil nové oltářní svícny a vytvořil také kovovou sochu sv. Leopolda Mandiče v nadživotní velikosti do jedné z chrámových kaplí. V letech 1984-1985 byl očištěn morový sloup na Horním nám. před farním kostelem.

Průběžné opravy a úpravy se dotkly rovněž nejvýznamnější památky města - šternberského hradu, jehož součástí bylo i zdejší jedinečné a hojně navštěvované muzeum hodin. V ranních hodinách dne 17. 7. 1979 násilně vnikli do jeho expozice po lešení, z něhož se měla nahazovat nová omítka muzejní budovy, neznámí lupiči, kteří zde odcizili 112 starožitných kapesních hodinek a několik dalších cenností. V roce 1988 byla v přízemí muzejních prostor instalována nová expozice „Časoměrná technika v Československu po r. 1945".

historie48_v

Šternberský hrad byl v 80. letech nejen častým a vyhledávaným cílem domácích i zahraničních turistů, v jeho společenských prostorách se konala rovněž řada oficiálních slavnostních akcí (např.oslavy 100 let Krajského vlastivědného muzea v Olomouci nebo 90 let šternberské psychiatrické léčebny v r. 1983) i soukromých oslav (svatební hostiny, maturitní večírky apod.). V roce 1983 se tu dokonce sešly delegace ústředních výborů komunistických stran Kuby a Bulharska s představiteli komunistů olomouckého okresu. V prostorách hradu byla uspořádána řada výstav, na nádvoří a v rytířském sále byly pořádány koncerty, od r. 1985 se tu konaly pravidelné koncerty komorních souborů Moravské filharmonie.

historie49_v

Každoročním cílem tisíců fanoušků byly rovněž automobilové závody do vrchu Ecce homo, které od 70. let prožívaly svou renesanci a od roku 1981 byly začleněny do seriálu mistrovství Evropy za účasti špičkových domácích i zahraničních závodníků. V r. 1985 byla na šternberské trati založena nová tradice mezinárodních soutěží historických automobilů a motocyklů.

historie50_v
 

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2017:
13 599

Kalendář akcí

duben 2017
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Anketa

Proč navštěvujete venkovské trhy ve Šternberku?


Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže