• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Provoz kompostárny v roce 2018 beze změn

    Provoz kompostárny v roce 2018 beze změn

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2018

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2018

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Radnice nabízí zdarma občanům koše na bioodpad

    Radnice nabízí zdarma občanům koše na bioodpad

  • Majitelé psů si mohou vyzvednout speciální sáčky

    Majitelé psů si mohou vyzvednout speciální sáčky

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2018

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2018

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku pro rok 2018?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku pro rok 2018?

  • Hřiště u základních škol jsou otevřena i pro veřejnost

    Hřiště u základních škol jsou otevřena i pro veřejnost

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Čestná občanství

thumb_tgm

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 - 1937)

První osobnost, které bylo ve Šternberku uděleno čestné občanství. Stalo se tak při příležitosti jeho 85. výročí narození v roce 1935. Kronika města uvádí, že k uctění tohoto jubilea tehdy věnovala šternberská spořitelna 55 tisíc korun na nouzové práce, 10 tisíc korun na podporu nezaměstnaných, 6 tisíc na dobročinné účely a byl zřízen tzv. Masarykův fond ve výši 80 tisíc korun. 7. března 1934 byla na počest Masaryka přejmenována ulice Splavní (Wehrgasse) na Masarykovu. V roce 1937 byl pojmenován i nový most přes Sitku jako Masarykův.
 
thumb_benes

Edvard Beneš (1884 - 1948)

Druhým čestným občanem byl jmenován z vděčnosti za osvobození národa a to usnesením z 21. května 1946. Prezident Beneš byl dle záznamů v kronice ve Šternberku radostně vítán, když projížděl 14. června 1946 městem. Edvard Beneš byl druhý československý prezident v letech 1935-1948.

 

 
davtjanSuren Galustovič Davtjan

Čestné občanství obdržel v roce 1965 u příležitosti 20. výročí osvobození Šternberka za zásluhy o osvobození města. Davtjan byl velitelem tehdejší sovětské posádky v roce 1945 a profesorem z arménského Jerevanu. V roce 1965 také Šternberk poprvé od skončení války osobně navštívil.

 

 

thumb_viktor

PaedDr. Ivo Viktor (* 1942)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení plenárního zasedání Městského národního výboru č. 38/6 odst.2. ze dne 21.04.1987 a předáno bylo při příležitosti oslav 30. výročí vzniku ČSTV dne 27.06.1987. Ivo Viktor je legendární československý fotbalový brankář. V reprezentačním dresu ČSSR odehrál v období let 1966-1977 63 mezistátních zápasů, z toho 17 ve funkci kapitána mužstva. Byl brankářem týmu mistrů Evropy z roku 1976 v Bělehradě. Na tomto turnaji byl také zvolen nejlepším brankářem a ve stejném roce byl v anketě o Nejlepšího evropského fotbalistu roku třetí.

 

thumb_valousekLadislav Valoušek (1918 - 1996)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.166/14 ze dne 22.05.1996 a předáno bylo při příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o Šternberku. Ladislav Valoušek byl aktivní účastník protifašistického odboje v letech 1939 - 1945 (válečný zahraniční stíhací letec), nositel řady našich i zahraničních vyznamenání, odborný publicista, autor válečných vzpomínkových próz.

 

thumb_trnavskyViktor Trnavský (1921 - 2002)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 402/24 ze dne 05.12.2001 a předáno bylo 10. prosince 2001 u příležitosti životního jubilea 80 let. Český vlastenec a literát, účastník protifašistického a protikomunistického odboje, předseda pobočky Konfederace politických vězňů v Olomouci, nositel medaile Za zásluhy o vlast z roku 1998.

 

 

Erica Pedretti (* 1930)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 152/7 ze dne 17.09.2003 a slavnostně předáno bylo 16. září 2004. Pedretti je významná švýcarská spisovatelka a malířka, ve Šternberku prožila prvních patnáct let svého života. Krátce po druhé světové válce byla nucena opustit republiku a přestěhovala se do Švýcarska k příbuzným. V České republice dosud vyšly dva autorčiny tituly „Nechte být, paní smrti" a „Něco neškodného, prosím".

thumb_pedr1

thumb_pedr2

 

zlamal3Wilhelm Zlamal (1915 - 1995)

Čestné občanství bylo uděleno in memoriam na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 453/18 ze dne 23.06.2005 a předáno 21.12.2005 při příležitosti 90. výročí narození. Šternberský významný umělec - malíř, ke Šternberku měl silný citový vztah, o jehož intenzitě svědčí řada obrazů, kreseb i grafik. Oblíbeným místem umělce byla již od dětství kaplička na Vinohradském kopci odkud Šternberk často zachycoval. Po ukončení měšťanské školy absolvoval kurz kresby a malby v Berlíně a poté Akademii výtvarných umění v Praze. K nejznámějším dílům autora patří „Autoportrét s matkou", „Jarní Šternberk" nebo „Tržiště". V roce 1996 se uskutečnila v Galerii Šternberk posmrtná výstava děl tohoto autora.

thumb_zlamal1thumb_zlamal2

 

thumb_jordan1

Věra Jordánová (15. dubna 1928)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.844/25 ze dne 24. února 2010 a slavnostně bylo předáno na státním hradě Šternberk 11. září 2010. Věra Jordánová je úspěšná režisérka mnoha televizních pohádek, inscenací a seriálů, je uznávanou osobností v televizním a filmovém světě, jejíma rukama prošly např. seriály Krkonošské pohádky nebo Jana Eyrová, které jsou pravidelně reprízovány Českou televizí. Paní Věra Jordánová se narodila v Praze, brzy po narození se však s rodiči přestěhovala do Šternberka, kde její otec působil jako lékař a ředitel Vojenského ústavu. Navštěvovala základní školu ve Šternberku - Lhotě a pak první českou školu na ul. Dr. Hrubého. Ve Šternberku prožila deset let, po obsazení Sudet v říjnu 1938 byla nucena celá rodina odejít zpět do Prahy. Vystudovala herectví na pražské Akademii múzických umění a šest let byla v angažmá v libereckém divadle, působila také jako asistentka režie v České televizi. Při zaměstnání vystudovala filmovou fakultu akademie múzických umění - obor režie a věnovala se režírování televizních pohádek a inscenací. V současné době je paní Jordánová na zaslouženém odpočinku a ve volných chvílích pracuje jako průvodkyně německy mluvících turistů po Praze.

thumb_jordan2thumb_jordan3thumb_jordan4thumb_jordan5

thumb_maciu1

Hana Maciuchová (29. listopadu 1945)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.844/25 ze dne 24. února 2010 a slavnostně bylo předáno na státním hradě Šternberk 11. září 2010. Hana Maciuchová je výraznou divadelní, filmovou, televizní i rozhlasovou herečkou. Vystudovala divadelní fakultu múzických umění, během studia začala hrát v divadle Za Branou, kde pak získala své první profesionální angažmá. V roce 1971 odešla do Vinohradského divadla, kterému zůstala věrná až do současnosti a kde ztvárnila celou plejádu krásných rolí. Účinkovala v roli Gertrudy v Hamletovi uváděném na Hradě v rámci shakespearovských Letních divadelních slavností, hraje hlavní role v představeních Chvilková slabost a Les v zimě nastudovaných divadlem Radka Brzobohatého. Hereckou hvězdou se stala díky roli temperamentní Anči v jediném hraném večerníčku Československé televize Krkonošské pohádky. Natočila mnoho pohádek a televizních inscenací různých žánrů, účinkovala v mnoha dalších seriálech jako Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Četnické humoresky, nejnověji v seriálech Dobrá čtvrť, Příkopy a Ulice. Díky své práci a úspěšným rolím se třikrát stala držitelkou Ceny TýTý. Spolupracovala s dabingem a zároveň s Českým rozhlasem, kde se několikrát stala nejpopulárnější „neviditelnou herečkou". V letech 1994-2004 učila na Státní konzervatoři v Praze.

thumb_maciu2thumb_maciu3thumb_maciu4thumb_maciu5

 

Kurt Gröger (1905 - 1952)

Zastupitelstvo města Šternberka usnesením číslo 420/20 ze dne 20.09.2017 udělilo čestné občanství panu Kurtu Grögerovi in memoriam. Kurt Gröger (22.01.1905 – 11.09.1952) byl šternberský rodák a významný akademický malíř, český vlastenec německé národnosti, účastník antifašistického odboje ve Francii v době II. světové války. Ve Šternberku vyrůstal v rodině majitele textilní továrny Hermanna Grögera. Celá rodina projevila od doby nástupu Adolfa Hitlera výrazně antifašistické smýšlení. Kurt Gröger byl všestranně nadaný, vystudoval malířskou akademii v Drážďanech, několik let tvořil také ve Francii. Se svou francouzskou manželkou Simone pobýval ve Šternberku dva roky, v roce 1938 uprchli manželé zpět do Francie. Za války se zde Kurt Gröger účastnil bojů proti Němcům, pracoval v antifašistickém odboji, pomáhal uprchlíkům. Pravděpodobně kvůli nedůslednosti tehdejších úřadů a pošty a malého zájmu české strany o jeho osud, mu po válce nebylo doručeno kladně vyřízené osvědčení o zachování českého občanství. Do vlasti se již nevrátil. Svůj život ukončil sebevraždou ve svém pařížském ateliéru.

Podstatná část jeho malířského díla se dostala různým způsobem do anonymního vlastnictví, byla rozprodána a částečně i zničena, mj. při oslavách konce druhé světové války, kdy se v jeho rodném domě usadilo velitelství menší sovětské jednotky a vybavení domu Grögerových bylo na dvoře spáleno. Více než 300 obrazů se před tímto ničením podařilo zachránit malíři Wilhelmu Zlamalovi (čestný občan města in memoriam od roku 2005).

Kurt Gröger je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých malířů německé národnosti, jeho dílo dosahuje nadnárodního významu. V roce 2014 vyšla o Kurtu Grögerovi rozsáhlá monografie s názvem Kurt Gröger 1905-1952, na jejímž vydání se podílelo finančně i město. Autorem publikace je doc. PhDr. Josef Maliva, knihu vydala Univerzita Palackého v Olomouci.

DS 04119 DS 04068 DS 04080 2. Kurt Gröger ve svém ateliéru v Paříži po II. světové válce 1. Autoportrét Kurta Grögera 3. Obraz Kurta Grögera Procházka v rudém klobouku  6. Obrazy Kurta Grögera

 

Poznámka:

V roce 1948 bylo uděleno čestné občanství Klementu Gottwaldovi. Schváleno to bylo 30. listopadu 1948 na 11. plenární schůzi Místního národního výboru ve Šternberku usnesením č. 328/Přes-48. Za tuto poctu Gottwald městu písemně poděkoval. Masarykova ulice byla v letech 1955 - 1990 přejmenována na Gottwaldovu. Klement Gottwald byl od roku 1948 prezidentem Československé republiky. Čestné občanství bylo Klementu Gottwaldovi odejmuto 21. září 2005 Zastupitelstvem města Šternberka usnesením č. 564/20.

 

 

 
 

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2018:
13 600

Kalendář akcí

říjen 2018
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže