• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Měření  rychlosti automobilů stacionárními radary

    Měření rychlosti automobilů stacionárními radary

  • Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

    Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

  • Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

    Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

    Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

  • Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

    Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Procházka Šternberkem aneb jak vznikaly jednotlivé šternberské čtvrti a jiné zajímavosti

Počátky města Šternberka sahají do 2. poloviny 13. století, konkrétně o městě Šternberku pochází první písemná zmínka z roku 1296, o hradu Šternberku z roku 1269. Vznik města Šternberka s hradem úzce souvisí, neboť v jeho podhradí vznikla osada, která se záhy začala rozšiřovat a současně se stala centrem trhu, řemesla i obchodu. Existuje dokonce i možnost, že minimálně již v době založení hradu se zde nacházelo starší osídlení, avšak pro tuto domněnku neexistují historické důkazy 1*. Šternberk navíc ležel na významné obchodní i strategické křižovatce cest, z nichž jedna odtud pokračovala směrem do Jeseníků, druhá ke královskému městu Uničovu 2*.

Nejstarším jádrem podhradního osídlení byla oblast vedoucí od Olomouce, dnešní ulice Československé armády a Bezručova ulice. Toto území bylo současně dopravním i hospodářským těžištěm budoucího města. Druhým přirozeně vzniklým centrem byla oblast vlastního předhradí v blízkosti hradu, kde byl později založen farní kostel, klášter, radnice. Mimo to zde postupně vznikaly panské domy v oblasti dnešního Horního náměstí a dnešní ulice U Horní brány, která obě centra spojovala.

Pevné hranice a současně ochranu získal Šternberk až v souvislosti s vybudováním hradeb, kterými nechal město obehnat v roce 1376 Albert II. ze Šternberka. Ty kopírovaly přirozené prostředí města: ze severu a západu to byla říčka Sitka, na východě masiv jesenických hor a z otevřené jižní strany musela hradba respektovat přirozený půdorys a současně dobrou viditelnost a hájitelnost. Tato jižní hradba současně odřízla od centra část původního osídlení podél obchodní cesty od Olomouce, z něhož vzniklo Olomoucké předměstí. Na něm se nacházel kostelík Očišťování P. Marie 3*, o kterém bude pojednáno níže.

Vchod do města střežily tři brány. Z toho dvě se nacházely na jedné z nejstarších tepen města, dnešní ulici Československé armády. Ze směru od Olomouce to byla Dolní brána nacházející se v místech před budovou dnešní spořitelny, do níž se vcházelo z olomouckého předměstí. Byla nižší a byla zbořena roku 1845. Na druhém konci ulice před mostem přes Sitku stávala Horní brána s ochozem pro hlídku, střežila cestu od Uničova a byla zbořena roku 1869. Třetí - podzámecká brána - bránila město ve směru od Opavy, stála mezi hradem a kostelem a byla zrušena již roku 1834 4*. K těmto třem hlavním městským branám později přibyly ještě dvě menší branky pro pěší, které byly proraženy do hradební zdi. Mimo ochranou funkci hradby vymezovaly i jakési kategorie obyvatel. Plnoprávnými měšťany byli pouze majitelé domů uvnitř hradeb.

Ještě v období středověku vznikla čtvrť zvaná Fatkov, což byly domky nalepené na západní městské zdi podél řeky Sitky v dnešní Potoční ulici. Zde se nacházela především obydlí lidí, kteří provozovali tzv."špinavá" řemesla - tedy pláteníci, barvíři, jircháři....Lidé, kteří vykonávali tuto činnost byli po dlouhou dobu podřadnými obyvateli města. Sice byli nuceni odvádět městu poplatky, ale až do 18. století neměli právo podílet se na jeho správě 5*. To platilo i o olomouckém předměstí.

Na druhé straně říčky Sitky vznikla ve středověku původně samostatná osada Moravská nebo Dlouhá ulice (v místech dnešní ulice Uničovské) 6*. Nejstarší zmínka o ní je datována rokem 1487 7*. V jejím čele stál rychtář spadající do kompetence majitelů šternberského panství. Ke Šternberku byla tato osada připojena až roku 1850. Jejím znakem byl vinný hrozen, který se objevuje na její pečeti. Symbolizoval vinohrady, které se rozkládaly nad osadou na Vinohradském kopci.

Pro olomoucké předměstí, které bylo zbudováním Dolní brány odtrženo od samotného vnitřního města byly typické větší dvory a zahrady, které zde měli měšťané 8*.

Šternberk se stal hospodářským, správním i soudním centrem rozsáhlého panství, jehož základy zde vybudovali ve 13. a 14. století Šternberkové. Další majitelé tyto domény zhodnocovali, takže v době předbělohorské patřilo panství k největším na Moravě. Zatímco sídlem vrchnosti byl šternberský hrad, městská správa úřadovala v budově radnice. Ta již od dob středověku stávala pravděpodobně na stejném místě v podhradí na horním náměstí. Písemně je však doložena až v pramenech z konce 16. století a její současná podoba pochází až z poslední třetiny 19. století 9*. Zástupcem vrchnosti ve městě byl fojt, který původně sídlil v budově fojtství v ulici U Horní brány čp. 43 10*. Tato budova a její nejbližší okolí byla pevně svázána s dějinami soudnictví ve Šternberku, o čemž pojednává samostatná kapitola. V ní jsou rovněž popsána místa, na nichž docházelo k vykonávání rozsudků.

Zajímavým objektem v centru města je tzv. Velký dům, dnešní Dům osvěty na ulici Československé armády. Patří k nejstarším a současně nejprostornějším domům v centrální části města a během staletí plnil několik funkcí. Převážně byl ubytovacím hostincem. V době třicetileté války hostil nejednoho významného vojevůdce 11*, v roce 1805 se v něm sešli před památnou bitvou u Slavkova rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. Mezitím v něm byla v letech 1685 - 1734 12* umístěna věznice a mučírna.

Významnou úlohu ve městech hrály vždy kostely, které dodnes tvoří jejich dominantu. Jak to bylo v případě kostelů ve Šternberku? Základy většiny šternberských kostelů byly položeny již v období středověku, poslední kostel pak byl založen na sklonku 16. století. Později pochopitelně docházelo k jejich stavebním úpravám. V místech pozdější městské věznice v Pánské ulici stával pravděpodobně nejstarší (rozhodně nejhlouběji historicky doložený písemnou zmínkou) a dnes již neexistující kostel sv. Jiří. Ten je připomínán již v listině z roku 1296 13*.

Dalším středověkým kostelem byl na olomouckém předměstí kostelík Očišťování P. Marie, který označují někteří badatelé ještě za straší než kostel sv. Jiří 14*, avšak písemné doklady pro toto tvrzení nemáme. Jasné však je, že při něm založil v roce 1339 Štěpán ze Šternberka špitál, který byl roku 1908 zrušen. Dnes toto místo připomíná špitální kostelík na olomoucké ulici pod parkem, neboť původní stavba se nedochovala. Na jejím místě byl roku 1775 postaven jiný kostel s novým zasvěcením - Nejsvětější Trojici.

Původní špitální kostelík byl ve 2. polovině 16. století jedním z center šternberských protestantů. Parčík, který kostel dnes obklopuje, byl založen po zbourání špitálu v roce 1909 15*. Největší dominantou města do dnešních dní je kostel Zvěstování P. Marie založený společně s klášterem řeholních kanovníků řádu sv. Augustina Albertem II. ze Šternberka v roce 1371. K němu byla přenesena i fara od staršího kostela sv. Jiří.

Dnešní podoba kláštera pochází z 18. století. Paradoxem doby bylo, že klášter byl krátce po jeho nákladné přestavbě v rámci josefínských reforem roku 1784 zrušen 16*. Na prostranství před kostelem byl roku 1719 na základě objednávky knížete Josefa z Lichtenštejna postaven mariánský sloup na památku zachránění města před poslední morovou epidemií v letech 1715 - 1716 17*. A konečně v roce 1592 byl v podhradí v místech dnešního gymnázia zbudován kostel Nejsvětější Trojice který byl centrem šternberských protestantů (jejich prvním centrem byl zmiňovaný špitální kostelík na olomouckém předměstí, tedy dnešní Olomoucké ulici). V jeho sousedství stávala i evangelická škola, která záhy získala mezi moravskou protestantskou šlechtou vynikající renomé. Tento kostel byl v 90. letech 18. století zbořen 18*.

Dalším církevním objektem byl sbor Jednoty bratrské, který stával na olomouckém předměstí čp. 140 v místech dnešní Olomoucké ulice, a to až do vypovězení bratří z města v roce 1592 19*. V neposlední řadě je třeba zmínit i židovskou komunitu, která ve Šternberku rovněž měla své zastoupení. Židům patřilo 25 domů ve vnitřním městě, tedy uvnitř hradeb. Ty se nacházely převážně v oblasti ulic Vodní, Jaroslavovy a Pekařské. Zde měli Židé i svou lázeň a školu 20*. Jak již bylo pojednáno v kapitole dějin Šternberka, byli Židé z města roku 1577 na pokyn knížete Karla II. z Minterberka vykázáni.

Třicetiletá válka byla významným mezníkem v dějinách Šternberka. Kromě toho, že město utrpělo citelné majetkové škody, došlo také k výraznému posunu náboženskému a národnostnímu. Zatímco před tímto konfliktem byl Šternberk převážně českým a protestantským městem, i když nástup germanizace byl nepopiratelný již kolem roku 1600, po válce začali převažovat obyvatelé německé národnosti a v náboženství byl nastolen katolicismus. Avšak ten se v dlouhodobě protestantském prostředí prosazoval jen těžko. Více o tomto pojednává kapitola dějin města.

Nový stavební rozmach zažil Šternberk ve druhé polovině 18. století, kdy vznikla nová předměstí (často ze starších samostatných osad): Světlov (Lichtenthal), Hvězdné Údolí (Sternthal), Nové Sady (Neustift), Uničovské předměstí (Sterbfald), Válečný Kopec (Wallberg) a Zámecký Kopec (Schlossberg). V roce 1850 se tyto osady společně s výše jmenovanou Dlouhou ulicí staly součástí města Šternberka 21*. Ale již ve 30. letech 18.století došlo k zásadní přestavbě olomouckého předměstí, uničovského předměstí (na západní straně Rýmařovské ulice) a změny zasáhly rovněž Potoční ulici 22*.

S postupným nárůstem obyvatelstva souvisel nedostatek parcel. Tak docházelo k rozparcelování zahrad a pozemků v předměstských částech. Často tak rozdělením jedné velké zahrady vznikla celá ulice. Příkladem je rozparcelování zahrady Josefy Skolasterové, na níž vznikla dnešní Kopečná ulice či podobným způsobem založená sousední ulice Schodová na dřívějších dvou sousedních pozemcích 23*. V této době byl již Šternberk vyhlášeným městem moderního textilního průmyslu.

Z období nového rozkvětu města se dochovalo několik zajímavých klasicistních budov. Jde například o dům na nároží Bezručovy a Olomoucké ulice - bývalé muzeum hodin nebo o budovu Národního domu, kdysi bývalé měšťanské střelnice, který se po roce 1914 stal centrem českého společenského života ve Šternberku (dnes známého jako Lidovka). Neméně zajímavou stavbou je novoklasicistní budova Kiosku, což bývalo oblíbené výletní místo šternberských měšťanů. Z průmyslové éry druhé poloviny 19. století jsou ve městě rovněž patrné výrazné stopy.

Kromě domů, jež si průmyslníci nechali postavit pro své rodiny podél nové silnice na Opavu v Opavské ulici či v ulici Jívavské (dříve Sprchové údolí), stojí v popředí ústřední budova bývalé tabákové továrny z roku 1873, pozdější Chronotechna. Ze 70. let 19. století pochází další stavba zásadního významu - železnice a nádraží, které v této době vznikly 24*.

Zajímavé jsou i stavby související se spolkovým životem ve městě: dnešní Slovanský dům na Náměstí Svobody byl původně budovou německého tělocvičného spolku Turnverein z roku 1887, budova dnešního Městského kulturního centra na Masarykově ulici pochází z počátku 20. století a byla Dělnickým domem. O Národním domě, dnešní „Lidovce" a dříve budově měšťanské střelnice byla řeč již výše 25*.

Město se v době průmyslového rozkvětu vzmáhá i po stránce sociální a zdravotní. V roce 1890 byl založen II. moravský zemský ústav pro choromyslné (dnešní psychiatrická léčebna) na katastru tehdy samostatné obce Lhota. V roce 1913 byla otevřena městská nemocnice. V neposlední řadě se rozrůstá i síť škol. Po vyšší německé reálce z roku 1894 bylo roku 1935 ve Šternberku otevřeno i české reálné gymnázium 26*.

 

*1 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: Šternberk slovem a obrazem. Šternberk 1996, s. 12. Srovnej též Morav, Karel: Historický místopis města Šternberka II. Fond Pozůstalost Karla Morava Š 8-27, inv. č. 81, karton 6, s. 131.
*2 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 12.
*3 Morav, Karel: Historický..., s. 6.
*4 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 15.
*5 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 20, Hlůzová: c. d., s. 92 - 93. Srovnej též Morav, Karel: Historický...s. 4.
*6 Hlůzová: c. d., s.103. Srovnej též Morav, Karel: Kronika domů...
*7 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 20, Hlůzová: c. d., s. 20.
*8 Hlůzová Vlasta: c. d., s. 87.
*9 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 21.
*10 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 21.
*11 Viz díla K. Morava
*12 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 21.
*13 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 15, srovnej též Hrubý, František: Severní Morava v dějinách. Brno 1947, s. 56.
*14 Morav, Karel: Kronika...s. 131.
*15 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 15.
*16 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 23 a 25. Více vit tamtéž s. 28 - 29.
*17 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 29.
*18 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 31.
*19 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 29. Totéž uvádí ve svém šternberském místopisu i K. Morav.
*20 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 31. Srovnej rovněž Morav, Karel: Historický místopis Šternberka II., Okresní archív Olomouc, fond Pozůstalost K Morava Š 8-27, inv. č. 79, kart. 5, s. 39.
*21 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 32. Srovnej rovněž Vítek, Tomáš: Stavební rozmach Šternberka v období klasicismu, s. 4.
*22 Vítek, Tomáš: c. d., s. 5.
*23 Vítek, Tomáš: c. d., s. 5.
*24 Vše viz Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 32.
*25 Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 34.
*26 Vše viz Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: c. d., s. 32 - 34.

 

Autorka textu je Mgr.Veronika Sovková, historička

 

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2017:
13 599

Kalendář akcí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže