Skočit na obsah Skočit na kompletní navigaci Skočit na zkrácenou navigaci Skočit na pravou stranu webu

Navigace

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Doporučené aktuality

Ovládání doporučených aktualit je možné pomocí klávesových zkratek, pro zastavení nebo spuštění přepínání aktualit lze pomocí klávesy mezerník. Samotné přepínání mezi aktualitami je možné pomocí levé a pravé šipky na klávesnici.

Pozastavit automatické přepínání aktualit Zobrazit předchozí aktualitu Zobrazit následující aktiualitu
  • Termíny svozů odpadu, plastů, papíru a bioodpadu 2021

    Termíny svozů odpadu, plastů, papíru a bioodpadu 2021

  • Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Provoz kompostárny v roce 2021 beze změn

    Provoz kompostárny v roce 2021 beze změn

  • Ceník vodného a stočného ve Šternberku pro rok 2021

    Ceník vodného a stočného ve Šternberku pro rok 2021

  • Zastupitelé schválili rozpočet a změnu v místních poplatcích

    Zastupitelé schválili rozpočet a změnu v místních poplatcích

  • Majitelé psů si opět mohou vyzvednout speciální sáčky

    Majitelé psů si opět mohou vyzvednout speciální sáčky

  • Využijte mobilní rozhlas pro občany města Šternberka

    Využijte mobilní rozhlas pro občany města Šternberka

Obsah webu Šternberk.eu

Na prahu nového tisíciletí 1999 – 2009

Rozvoj města Šternberka v posledním desetiletí výrazně ovlivnily zejména dvě klíčové události, které podstatně změnily podobu celé České republiky a její postavení v mezinárodním společenství. V důsledku reformy územněsprávního uspořádání státu se stal Šternberk součástí nově utvořeného Olomouckého kraje a od roku 2002 tzv. obcí s rozšířenou působností III. stupně. Její obvod zahrnoval od roku 2005 město Šternberk, město Moravský Beroun a 19 obcí a byl rozdělen na dva obvody obcí s pověřeným úřadem II. stupně (Šternberk a Moravský Beroun).

Šternberský městský úřad převzal významnou část pravomocí zrušeného Okresního úřadu v Olomouci v oblasti státní správy, kterou vykonával na relativně rozsáhlém území zahrnujícím kromě samotného města 18 okolních obcí. Pro výkon této rozšířené působnosti město zakoupilo a adaptovalo budovu bývalého soudu (poté polikliniky) v Opavské ulici, v níž začal pověřený úřad působit od dubna 2003. Druhou událostí historického významu se stal v r. 2004 dlouho připravovaný vstup České republiky do Evropské unie, který výrazně rozšířil možnosti zapojení města do evropských struktur a využívání evropských fondů pro jeho další rozvoj. Šternberk navázal užší partnerské vztahy s dalšími evropskými městy - k Lorschi, Günzburgu, Sternbergu a Dobšiné se v r. 2001 připojila švédská Kungsbacka a o dva roky později maďarský Sajószentpéter a polský Kobior.

historie54_v

Dle výsledků sčítání lidu v r. 2001 žilo ve Šternberku a jeho připojených místních částech 14 222 obyvatel a toto číslo se podstatně nezměnilo ani v následujících letech (k 31. 12. 2007 měl Šternberk 13 958 obyvatel, z nich žili ve vlastním městě 13 433 obyvatelé).

Hospodářskou základnu města nadále představovaly zejména zdejší průmyslové podniky a řada menších firem, jejichž spektrum se ovšem postupně měnilo. Tradiční hodinářskou výrobou se zabývala společnost Prim Clock, která se v říjnu 1999 vrátila k původnímu názvu Chronotechna. Firma, potýkající se koncem 90. let s tíživou platební neschopností, zastavila na podzim r. 2000 výrobu a propustila všechny své zaměstnance. Akciová společnost Eutech pronajala větší část areálu bývalé Chronotechny asi 20 firmám, nevyužívaný objekt centrálních šaten a sociálních zařízení v přední části podniku byl spolu s budovou vrátnice v r. 2000 zbořen a na jeho místě byl vystavěn supermarket Albert. Další dva supermarkety vyrostly v r. 2005 naproti nemocnici (Penny Market) a v přednádražním prostoru (Lidl).

historie55_m

Šternberský závod Moravia se v r. 2001 transformoval do samostatné firmy Mora - Top, s. r. o., která se o dva roky později rozdělila na dvě části. Šternberský provoz převzala společnost Peveko, s. r. o., Boršice u Bučovic, vlastní závod Mora - Top se v r. 2004 přestěhoval do Uničova. Nové pracovní příležitosti naopak poskytla firma Invensys Appliance Controls, s. r. o., která v roce 1999 převzala areál po firmě Siebe v Dlouhé ul., kde začala postupně budovat a rozšiřovat svůj nový závod na výrobu součástí chladících zařízení. Od r. 2001 působí v areálu na Pískovišti firma Třídič, s. r. o., vyrábějící mobilní třídící a drtící stroje. K hlavním šternberským zaměstnavatelům patřil nadále se rozvíjející vojenský opravárenský podnik. Hospodářskou strukturu města doplňovaly desítky dalších větších a menších firem.

V důsledku zániku či transformace některých tradičních šternberských podniků se na přelomu tisíciletí citelně zvyšovala nezaměstnanost v celém mikroregionu, která koncem r. 2002 dosáhla 13 % produktivního obyvatelstva. V následujících letech se situace na trhu práce postupně zlepšovala a v r. 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti ve šternberském mikroregionu 7,5 % (v samotném městě 5,6 %). Hospodářské a sociální poměry se opět změnily k horšímu s nástupem globální ekonimické recese na přelomu let 2008/2009.

historie57_v

Rozvoj města se však ani přes výše nastíněné komplikace nezastavil a pokračoval v trendech, nastoupených již v prvním polistopadovém desetiletí. K prioritám patřila nadále modernizace a rozšiřování městské infrastruktury (kanalizace, plynofikace, úpravy komunikací, veřejného osvětlení aj.). Nejvýznamnější akce tohoto typu probíhaly zejména v oblasti Rýmařovského kopce, na Světlově, ve Lhotě, v podnikatelské zóně ve Věžní ul., ale i dalších lokalitách.

historie58_vhistorie59_v

Město ve spolupráci se soukromými vlastníky či nájemníky pokračovalo rovněž v systematické postupné rekonstrukci a modernizaci starších obytných domů zejména v prostoru historického centra (Hlavní a Horní nám., Radniční ul. aj.). V r. 1999 byla zahájena přestavba bývalých městských lázní na bytový objekt, pokračovaly stavební a zahradnické úpravy Vincentina, v r. 2001 byla otevřena rekonstruovaná sokolovna. V roce 2002 začalo město stavět nový obytný dům v Labutí ulici s 23 byty. Objekt kolaudovaný v následujícím roce byl vyhlášen stavbou Olomouckého kraje roku 2004. V letech 2003-2005 byly spojeny a rozšířeny domy s pečovatelskou službou v Hanácké a Uničovské ulici. V r. 2007 byla dokončena adaptace objektu hasičského záchranného sboru. Pominout nelze ani celkovou rekonstrukci a modernizaci městského koupaliště v Jívavské ulici, slavnostně otevřeného v červenci 2001. K zlepšení životního prostředí města výrazně přispěla obnova a rekonstrukce městského parku (Tyršových sadů) uskutečněná v letech 1999-2004.

historie60_v

Opraveny, modernizovány a rozšiřovány byla rovněž objekty šternberských škol. K nejvýznamnějším investičním akcím patřila především celková rekonstrukce základní školy ve Svatoplukově ul. a přístavba její budovy v Sadové ul. v letech 2003-2005 a rekonstrukce objektu základní školy na ul. Dr. Hrubého v letech 2006-2007. Střední odborné učiliště získalo v r. 2000 nové prostory v areálu bývalého stavebního podniku ve Dvorské ul. a základní umělecká škola byla v r. 2006 rozšířena o adaptovanou budovu v Partyzánské ulici.

V letech 2005-2006 uskutečnilo město největší a nejradikálnější investiční akci od listopadu 1989. Na základě projektu „Město Šternberk: Proměny v čase - čas proměn" byla provedena kompletní rekonstrukce a regenerace historického centra města s cílem podstatného zlepšení jeho vzhledu při zachování jeho stavebně historických hodnot a zkvalitnění životních podmínek jeho obyvatel. Celkové náklady na realizaci projektu si vyžádaly cca 90 milionů Kč, z nichž bylo 67 milionů Kč čerpáno z fondů Evropské unie, 11 milionů Kč poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj ČR a 11 milionů Kč město Šternberk. Ve dvou etapách byla rekonstruována obě náměstí (Hlavní a Horní) spolu s Radniční, Bezručovou a Farní ulicí, současně prošly celkovou rekonstrukcí i další ulice umožňující přístup do historického centra. Na Hlavním nám. byla zbudována fontána a byl zde umístěn umělecký objekt šternberského ak. sochaře Petra Kuby evokující proud času.

historie61_vhistorie62_v

V r. 1999 byla zahájena celková rekonstrukce rozsáhlého barokního komplexu bývalého augustiniánského kláštera, v jehož prostorách byla otevřena ojedinělá Handkeho galerie, zpřístupňující postupně restaurovaná mistrovská díla tohoto významného moravského barokního malíře a jeho současníků. Ve spolupráci farního úřadu, města a Občanského sdružení Handke se stal znovuoživený klášter významným centrem kulturního života Šternberka - místem setkávání umělců, četných výstav, koncertů a dalších uměleckých počinů. V objektu najde své místo i expozice věnovaná historii města a regionu.

historie63_m

Pokračovala rovněž obnova farního kostela Zvěstování P. Marie. Chrám postupně získal nové zastřešení, v r. 2006 byly částečně opraveny cenné varhany poškozené v r. 1927 ničivým požárem a v létě r. 2009 byla zahájena náročná rekonstrukce chrámového interiéru spojená zejména s restaurováním hodnotné freskové výzdoby. Olomoučtí archeologové objevili v létě r. 2000 pod podlahou tzv. Šternberské kaple ostatky biskupa Alberta II. ze Šternberka, nejvýznamnější osobnosti moravské větve rodu a zakladatele zdejšího kláštera, spolu s pozůstatky jeho synovce Petra, posledního držitele hradu a panství z rodu Šternberků (+ 1397), a jeho ženy Anny roz. z Kravař. Ostatky byly po odborném antropologickém průzkumu v listopadu následujícího roku znovu pietně uloženy do rodové hrobky pod Šternberskou kaplí. Přibližně v téže době byly odhaleny a postupně zpřístupněny rozsáhlé sklepní prostory pod klášterem. Dokončeny byly rovněž základní rekonstrukční práce na bývalém špitálním kostelíku v Olomoucké ulici (odvlhčení zdiva, nová elektroinstalace a nová omítka).

historie64_vhistorie65_v

V důsledku organizačních změn ve správě zdejšího hradu bylo v r. 2000 přes protesty vedení města i šternberské veřejnosti zrušeno renomované a hojně navštěvované muzeum hodin, jehož sbírkové předměty byly odvezeny do depozitářů Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Město hledalo prostory pro nové umístění stálé „Expozice času", která vzniká za podpory Evropské unie (projekt Culture 2000), ministerstva kultury ČR a partnerských měst Lorsche a Kungsbacky ve spolupráci s Krajským vlastivědným muzeem Olomouc, Moravským zemským muzeem v Brně, Národním technickým muzeem v Praze, Univerzitou Palackého v Olomouci a dalšími partnery, a rozhodlo o nákladné rekonstrukci bývalého Domu osvěty na tř. ČSA pro tento účel.

historie66_vhistorie67_v

Hrad prohlášený v březnu 2001 za národní kulturní památku je od r. 2003 pod správou Národního památkového ústavu, který pokračuje v postupné rekonstrukci jeho objektů (opravy střech a krovů, poškozeného zdiva, schodišť, úpravy parkánu, obnova parku aj.) a restaurování cenného mobiliáře. Zvyšující se návštěvnost svědčí o tom, že hrad se na počátku nového tisíciletí znovu úspěšně dostává do širšího povědomí veřejnosti.

Za kulturní památku byla v r. 2005 prohlášena rovněž proslulá Šternberská madona, jedno z vrcholných sochařských děl tzv. krásného slohu z konce 14. století, umístěná řadu let v hradní kapli, která v budoucnu obohatí prostory renovovaného augustiniánského kláštera.

historie68_v

V roce 2001 byla zahájena oprava poškozených hradeb na jižní straně města. K významným počinům patří kompletní zrestaurování barokního Mariánského sloupu z r. 1719 na Horním nám., kterého se v letech 2003-2006 ujal olomoucký restaurátor Mgr. Ladislav Werkmann. Do budoucí podoby Horního nám. má být zakomponována rovněž vzácná středověká studna, objevená při úpravách tohoto prostranství v roce 2005.

Stranou pozornosti nezůstávaly ani stavební, umělecké a přírodní památky v přidružených místních částech Šternberka. V roce 2002 byla zrestaurována Boží muka v Těšíkově, o dva roky později byl upraven pramen Těšíkovské kyselky a v r. 2006 byly opraveny varhany v tamním kostele sv. Vavřince. Zásluhou Občanského sdružení Grimm byla v roce 2003 zrenovována kaple sv. Jana Nepomuckého v Dalově.

historie69_mhistorie70_v

V r. 2007 byl zahájen v rámci České republiky ojedinělý projekt, na jehož základě přispívalo město z vlastního rozpočtu vlastníkům nemovitostí a provozovatelům restaurací v centru města na obnovu uličních fasád a pořízení mobiliáře předzahrádek s cílem dalšího zlepšování vzhledu historického jádra města. Návštěvníci Šternberka oceňují rovněž v nedávné době instalovaný unikátní informační systém tzv. klikotočů, poskytujících v několika jazycích podrobné informace o jednotlivých šternberských památkách (na území města a v jeho místních částech je jich evidováno celkem 65). Velkou pozornost věnuje město v posledních letech rovněž poznávání a propagaci svého kulturního dědictví - od r. 2006 se uskutečnila řada přednášek renomovaných odborníků k dějinám výtvarné kultury ve Šternberku a historii města, současně začala vycházet řada odborných publikací věnovaných památkám jednotlivých slohových období na území města.

historie71_v

Od r. 1997 se město Šternberk účastní celostátní soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, v níž každoročně získávalo 1. místo v Olomouckém kraji a patřilo mezi nejlépe hodnocená města v rámci České republiky. Dlouholetá systematická a cílevědomá obnova kulturního dědictví v městské památkové zóně a příkladná spolupráce města s vlastníky kulturních památek spolu s jeho úspěšnou prezentací doma i v zahraničí a prohlubováním mezinárodních kontaktů pod sjednocující ideou „Šternberk - město času" byla po zásluze oceněna udělením titulu Historické město roku 2008, spojeným s poctou uspořádat Národní zahájení Dnů evropského dědictví ve dnech 11.-13. září 2009 s ústředním motem „Památky měřené časem".

Šternberk úspěšně vykročil do nového tisíletí jako starobylé město starostlivě pečující o uchování a obnovu svého kulturního dědictví, současně jako město moderní, vytvářející si co nejlepší podmínky pro svůj další rozvoj a zlepšení života svých obyvatel. K těmto cílům má výraznou měrou přispět mj. projekt postupné regenerace panelových sídlišť zahájený r. 2006, revitalizace a nové využití areálu bývalých Nálepkových kasáren, systematické budování nových cyklostezek či příprava výstavby mimořádně důležitého silničního obchvatu města. S těmito náročnými investičními akcemi souvisí rovněž příprava nového územního plánu města Šternberka zahájená v letošním roce.

 

Pravá strana stránek

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2021:
13 479


Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže

Skočit na začátek stránky