• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Měření  rychlosti automobilů stacionárními radary

    Měření rychlosti automobilů stacionárními radary

  • Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

    Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

  • Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

    Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

    Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

  • Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

    Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

První léta v Československé republice 1919 – 1928

Poválečný Šternberk se stejně jako celá země nacházel ve velmi složité a neutěšené situaci. Rozvrácené hospodářství a zásobování, masová nezaměstnanost, tisíce navrátilců z fronty bez práce a bez prostředků k obživě, bytová krize, všeobecný nedostatek veškerého zboží a s ním spojená drahota a keťasení. Rostoucí sociální napětí se v prvních měsících roku 1919 vybíjelo ve srocování a masových demonstracích nezaměstnaných, převážně bývalých frontových vojáků (v únoru 1919 bylo ve Šternberku 2231 nezaměstnaných, z nich 1180 válečných navrátilců).

Hospodářskou a sociální krizi ve Šternberku komplikovaly i vyostřené národnostní poměry. Velká část německého obyvatelstva města v čele se svými vrcholnými představiteli se jen těžko smiřovala s novou československou státní mocí. Masový protest u příležitosti zahájení jednání německo-rakouského národního shromáždění dne 4. března 1919 dokonce přerostl v přímý konflikt s ozbrojenou mocí nového státu a následné krveprolití, které si vyžádalo 17 obětí na lidských životech.

historie06_v

Napjatá situace ve městě se konsolidovala jen pozvolna v průběhu celých dvacátých let. Státní správa v čele se zdejším okresním úřadem usilovala o postupné odstranění připomínek starého mocnářství ze šternberských ulic a veřejného života vůbec, současně podporovala snahy o zlepšení životních podmínek příslušníků české menšiny ve městě. Ta se po vytvoření samostatného Československa významně rozrostla - podle výsledků sčítání lidu v roce 1921 se k české národnosti hlásilo 1 113 obyvatel města, výraznou většinu (11 675 obyvatel) však nadále tvořili občané německé národnosti.

V průběhu roku 1919 byly odstraněny rakousko-uherské státní symboly z veřejných budov a byly změněny názvy některých ulic, připomínající představitele habsburské dynastie a německého císařství. V říjnu 1922 rozhodla městská rada o zavedení povinné výuky češtiny na zdejších německých obecných školách od 3. ročníku školní docházky. V roce 1923 bylo úředně zavedeno dvojjazyčné pojmenování a označení ulic a náměstí, v následujícím roce musely být dvojjazyčnými vývěsními štíty opatřeny i šternberské hostince, krátce nato byly vyměněny staré domovní štítky.

Od srpna 1924 směly být podle vyhlášky okresního úřadu veřejně vyvěšovány vlajky v německých národních barvách jen současně s československými státními vlajkami. U příležitosti státního svátku 28. října 1928 byla ve zdejším farním kostele sloužena první slavnostní česká mše. Charakteristický je v těchto souvislostech povzdech šternberského kronikáře: „Město ztrácí navenek stále více svůj německý charakter".

V roce 1919 bylo zahájeno vyučování na první české obecné škole ve Šternberku, která byla prozatím umístěna v klášteře v Sadové ulici. O rok později byla otevřena česká mateřská škola. V roce 1922 byla založena rovněž česká měšťanská škola, prozatímně umístěná v budově německých škol na dnešním nám. Svobody. V letech 1922-1923 byla pro českou obecnou školu vystavěna nová budova na ul. Dr. F. Hrubého a v jejím sousedství byla v letech 1924-1925 postavena nová budova české měšťanské školy. Oporou českého života ve městě se stala vedle dosavadního místního odboru Národní jednoty zejména tělocvičná jednota Sokol, založená roku 1923.

Přes veškeré změny spojené s novým poválečným uspořádáním zůstával Šternberk nadále převážně německým městem řízeným obecním zastupitelstvem, od června 1919 svobodně voleným na principu poměrného zastoupení politických stran. Rozhodující slovo v něm získala německá sociální demokracie, která si své výsostné postavení ve správě města udržovala takřka po celé meziválečné období. Šternberská radnice musela v prvních poválečných letech řešit především tíživou ekonomickou a sociální situaci města, která se stabilizovala jen velmi pozvolna.

Městský kronikář si v zápise za rok 1922 stěžuje na chybějící podnikatelský duch místních živnostníků i průmyslových podnikatelů, kteří podkopávají snahy obecního zastupitelstva o vytvoření nových pracovních příležitostí. Stovky dělníků musí hledat obživu mimo své město a denně přeplňují vlaky do Olomouce, velký počet obyvatel zůstává nadále bez práce. „Sousední města vzkvétají, zatímco Šternberk pospává v koutě a upadá do jakéhosi spánku Šípkové Růženky." Jednou z příčin tohoto neutěšeného stavu bylo, že šternberské textilky po vytvoření samostatného Československa nedokázaly navázat na většinu ztracených obchodních kontaktů a postupně stále více upadaly.

historie07_v

V hlubokém deficitu se nacházely i městské finance - na krytí rozpočtového schodku ve výši přesahující 1 100 000 Kč musely být v lednu 1924 zavedeny monstrózní obecní přirážky k přímým daním (171 % k domovní činžovní dani, 700 % k pozemkové dani a 550 % k ostatním přímým daním). Pokračující úpadek šternberského průmyslu, ale i obchodu a živností nutil městskou správu vynakládat nemalé prostředky na vyživovací akce pro nezaměstnané a organizaci tzv. nouzových staveb (mj. stavba silnice ve Hvězdném Údolí nebo výstavba ochranných hrází říčky Sitky).

Spolu s hospodářskou a finanční krizí zápasilo město v polovině 20. let i s krizí bytovou. Aby ji alespoň částečně zmírnila, rozhodla městská rada finančně podpořit výstavbu malých a levných rodinných domků pro sociálně slabší občany. Současně začala prodávat městské pozemky soukromým stavebním firmám a družstvům na stavbu obytných domů. V roce 1924 tak bylo mj. obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvem „Mein Heim" vystavěno 19 nových obytných domů na Olomouckém předměstí, které získaly označení „Družstevní čtvrť" (Genossenschaftviertel).

Ani hospodářská krize ovšem zcela nezabránila postupné poválečné obnově města a jeho normálních životních funkcí. Šternberský farní kostel získal např. již v roce 1921 první nové zvony, dodané chomutovskou firmou Herold za 133 000 Kč. V prosinci 1921 bylo znovu otevřeno městské muzeum a v březnu následujícího roku zahájil O. Saxinger stavbu moderního kina (pozdější Tylovo divadlo). V říjnu 1921 byl uspořádán historický první ročník proslulých automobilových závodů do vrchu „Ecce homo".

V srpnu 1923 byl opraven starobylý hostinec „U Věžky" (zum Türml) a o rok později byla ukončena renovace radnice, v níž byl tehdy umístěn i poštovní úřad. V listopadu 1924 byl konečně schválen nový zastavovací plán města. V následujícím roce bylo uskutečněno nákladné předláždění ulice U Horní brány, bylo zahájeno rozšíření městského vodovodu o nové zdroje ze zatopené důlní šachty Otilie u Hlásnice a na dnešní třídě ČSA byla otevřena první benzínová pumpa.

To se již na obzoru objevovaly první známky hospodářského oživení a alespoň částečného obnovení někdejší prosperity města, které umožnilo v dalších letech i uskutečnění náročnějších investičních záměrů.

historie08_v

K nejnákladnějším projektům patřila v této době přeměna zrušeného hřbitova u Opavské ulice pod Kioskem na městský park, zahájená v roce 1925 odstraněním starých křížů, náhrobků, pomníků i obvodových zdí. Práce se zpočátku ujal místní okrašlovací spolek pod vedením profesora Wilhelma Herzoga, který ovšem na nákladnou rekonstrukci neměl dostatek prostředků, a tak realizaci projektu v roce 1926 převzalo město do vlastní režie.

Byl vytvořen parkový výbor, který prostřednictvím veřejných sbírek, z výnosů koncertů a jiných společenských akcí shromažďoval potřebné finance. Plán parku vytvořil z podnětu tehdejšího starosty Stefana Malyho zahradník městského hřbitova Edmund Riedl. Výstavba městského parku byla dokončena v roce 1928 vybudováním hudebního pavilonu, od roku 1931 se mohli jeho návštěvníci osvěžit nápoji různého druhu v tzv. Trinkhalle. Nový areál sloužící k odpočinku obyvatel Šternberka byl vnímán jako skutečná „ozdoba města".

Počátkem roku 1926 byly zahájeny přípravy na důkladnou renovaci farního kostela, které byly urychleny po jeho ničivém požáru dne 1. srpna 1927. Ohni tehdy padly za oběť nejen varhany, ale i neobyčejně cenné Sebastiniho fresky na chrámové klenbě. Práce na renovaci poničeného kostela i sousední farní budovy byly zadány v roce 1928. V srpnu téhož roku byly vysvěceny a a ve zvonici zavěšeny čtyři nové zvony vyrobené chomutovskou firmou Herold, která dodala i nový zvon pro špitální kostelík.

Za zaznamenání stojí i celá řada menších stavebních počinů uskutečněných v době hospodářského oživení 2. poloviny 20. let. V průběhu roku 1928 byla např. na dnešním nám. Svobody vystavěna nová hasičská zbrojnice, v téže době byly rozšířeny prostory Dělnického domu a v prosinci 1928 bylo slavnostně otevřeno nové šternberské kino Hess (dnes kino Oko).

 

 

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2017:
13 599

Kalendář akcí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže