Videopozvánka na hrad, natočil CZECH TOURISM: http://youtu.be/TXo3hp3VH8w
Provozní doba na hradě:
| duben | víkendy a svátky | 10 - 17 hodin |
| květen, červen | mimo pondělí denně | 10 - 17 hodin |
| červenec, srpen | mimo pondělí denně | 10 - 18 hodin |
| září | mimo pondělí denně | 10 - 17 hodin |
| říjen | víkendy a svátky | 10 - 17 hodin |
První prohlídka začíná v 10.00 hodin, poslední 1 hodinu před koncem provozní doby.
Kontakt:
Státní hrad Šternberk
Horní náměstí 6
785 01 Šternberk
Ukázat na mapě »
Tel.: +420 585 012 935
Fax: +420 585 012 671
Mobil: +420 602 543 562
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ceník vstupného a další informace o hradu najdete zde: https://www.hrad-sternberk.cz/cs
Prohlídkové okruhy:
1. trasa „Liechtensteinské sbírky"
zahrnuje kapli, chodbu a pokoje 1. patra vybavené mobiliářem posledních majitelů
délka prohlídky: 40-50 minut
Bezbariérový přístup - možnost návštěvy i pro vozíčkáže.
2. trasa Velký okruh
obsahuje prohlídku 1. okruhu + svozové sbírky uzavřených hradů a zámků Severní Moravy.
délka prohlídky: 80-100 minut
Něco z historie hradu:
Zdeslav ze Šternberka, který založil ve 13. století hrad Šternberk v Čechách, dostal za své služby králi Václavovi I. zdejší území na úpatí Jeseníků. Tak i zde vznikl stejnojmenný hrad s městem. O rozšíření Zdeslavova hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Po jeho synovi Petrovi získali majetek páni z Kravař. Za husitských válek byl hrad silně poškozen.
Obnova měla několik etap. Koncem 15. a začátkem 16. století si zdokonalení vojenské techniky vynutilo změny v opevnění. Vyrostlo také nové předhradí s hospodářskými a správními budovami. Roku 1538 hrad i město vyhořely. Jejich obnova a přestavba už nesla renesanční prvky. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Hrad utrpěl švédskými vpády za třicetileté války. Pozdější barokní zásahy, prováděné Lichtenštejny, už tvářnost hradu neovlivnily.
Konečnou podobu mu dal až Jan II. z Lichtenštejna (1858 - 1929), který po prusko-rakouských válkách pozdvihl hrad z trosek. Poslední zhoubné zásahy z působila 2. světová válka. Z nejstarší stavby se kromě zbytků opevnění a zdí hlavního paláce zachovala mohutná okrouhlá věž z hrubého lomového zdiva. Původní hradní palác s ní spojovaly padací dveře v 1. patře, dnes tady vede úzká visutá chodba. Palác se skládá ze dvou částí. Starší obdélné křídlo od sv. k jz. zakončoval kdysi mohutný šikmý nárožní pilíř, dnes pohlcený vnější nepravidelnou renesanční přístavbou sledující půdorys hradeb.
Na palác, prodloužený do tvaru L a opatřený renesančními pravoúhlými okny, arkýři a sedlovou střechou, navazuje kolmo gotická kaple s převýšeným štítem, věžičkou a trojbokým arkýřovým uzávěrem. Dodatečně přistavěná chodba s nástupním schodištěm na straně do nádvoří proniká až do nejstarších zbytků gotického hradu.
Horní budova předhradí s mostem, která tvoří vstupní část do vlastního jádra, je renesanční. Před ní se ve svažitém terénu rozkládá velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou nesouměrné prostory renesančního paláce. 1. patro má vzácně zdobené hřebínkové klenby s hustou sítí rozmanitých obrazců a kamenickým ostěním oken a dveří.
Pozoruhodný je zejména tzv. Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly převážně obnoveny v 19. století. Kaple má téměř čtvercovou loď a užší kněžiště s křížovými klenbami. Na stěnách se zachovaly zbytky maleb ze 14. století, původní vybavení však pouze částečně. Vzácný je soubor kamenných detailů, dále četné dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle a sbírka loveckých trofejí. Celek doplňují kožené tapety.
Fotogalerie „LIECHTENSTEINSKÉ SBÍRKY"
Fotogalerie „ZANIKLÁ ŠLECHTICKÁ SÍDLA SEVERNÍ MORAVY"
Fotogalerie hradních kamen
Fotogalerie exteriéry hradu
